Folklorní soubor Javor byl spolu s Městem Lomnice nad Lužnicí pořadatelem festivalu zaměřeného na lidové tradice a zvyky prezentované soubory a spolky, kterým ani v dnešním uspěchaném světě není zatěžko odříci si trochu toho pohodlí a tráví společně na zkouškách a vystoupeních spoustu volného času. "Souboráků" se srdcem na pravém místě se v naší jihočeské Lomnici sešlo na 240!

Festival byl opět součástí pouťových slavností zahájených již v pátek, rovněž třetím ročníkem symposia Dobrá vůle. Své obrazy představil při slavnostní vernisáži pan Patrik Hábl a nad knihou Potkával jsem lidi hovořili autor Jan Nouza s Vladimírem Jandou. Toto literární dílo je plné skutečné lidskosti, odhodlání, člověčenství.

Možná jsou to výrazy, které dnes již pro většinu z nás nic neznamenají, přesto jsme v Lomnici pokračovali i v sobotu ve stejném duchu. Dopoledne V 10.00 hodin byla zahájena další výstava - tentokrát ilustrace pana Vladimíra Jandy v prostorách městské knihovny a hostem ilustrátora byl Jan Lebeda, který vydal knihu kouzelné dětské poezie Básničky do batůžku. Sešli jsme se sice v menším počtu, přesto jsme načerpali spoustu pozitivní energie při společném posezení.

Odpoledne ve 13.00 hodin byl práskáním bičů hornorakouských schnalzenů zahájen hlavní festivalový program. Během čtyř hodin se na pódiu v amfiteátru Farská louka vystřídaly soubory Javoráček a Javor z Lomnice, Dunajec z Olomouce, Čtyřlístek z Nového Strašecí, Blaťácký soubor ze Ševětína, Krojová družina z Jarošova n. Nežárkou, Verband und Trachtenverein Linz, Kovářovan z Kovářova.

Publikum mohlo obdivovat blatské, kozácké, středočeské, slovenské a hornorakouské kroje, mohlo se zaposlouchat do rozmanitostí jednotlivých nářečí a dialektů, mohlo vypozorovat někdy opravdu mistrovské taneční kousky. Každý folklorní region je něčím zvláštní a charakteristický a proto si uznání diváků a přátel vysloužili všichni tanečníci, muzikanti a zpěváci, kteří s láskou předávají dál dědictví svých předků.

Pomyslnou tečkou za folklorem byla hodinka u cimbálu s Cimbálovou muzikou Dědci.

Po oficiálním ukončení festivalového programu si vedoucí a zástupci všech účinkujících příjemně popovídali se starostou města o všech radostech i starostech sdružení a souborů. Potom se některé soubory rozjely domů, někdo zůstal na pouťovou taneční zábavu se skupinou Hyalit, která vyhrávala až do dvou hodin do rána.

Ještě jednu poznámku. Každý amatér potřebuje pro svůj růst nějaký vzor, profesionála, který mu prakticky předvede co vše je a není v našich silách. Pro náš soubor bylo velmi přínosné setkání s Ondrášem a bylo by velmi smutné, kdybychom se kvůli jednomu rozhodnutí neměli možnost inspirovat jeho programy. S tímto názorem souhlasili také všichni, kteří byli u nás a petice putuje mezi příznivci tady u nás na jihu.