Zámek v Ropici je u konce své existence. Díky nedostatečné péči, vandalským nájezdům i více jak šedesát let zanedbávané údržbě dospěla zcela zdevastovaná stavba ke svému zániku - 22. června 2009 se zřítilo hlavní průčelí a kdysi reprezentativní zámek v romantickém přírodním prostředí se definitivně změnil ve zříceninu. Uzavírá se tak historie sídla, jehož základy sahají hluboko do 15. století.

Proto se rozhodlo Muzeum Těšínska připomenout veřejnosti historii a význam této památky v rámci Těšínského Slezska prostřednictvím výstavy ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Pražská ul. 3/14 (za budovou Městského úřadu, objekt bývalé speciální školy). Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 14. ledna 2010 v 17 hodin. Výstava potrvá do 23. května a bude na ni možno shlédnout mj. autentické části zámeckého mobiliáře z Ropice, portréty držitelů zdejšího panství, torzo ropické zámecké knihovny, fotografie a jiné dokumenty vztahující se k této památce.

Obec Ropice je v písemných pramenech poprvé zmíněna v soupisu desátků vratislavského biskupství pořízeného někdy kolem roku 1305. Ve středověku a v raném novověku ji drželi Sobkové z Kornic, kteří zde měli své rodové sídlo. V roce 1676 prodal Rudolf Sobek ropický majetek Maxmiliánu Pröcklovi z Procksdorfu a od něj ho v roce 1700 koupil Filip Saint Genois d' Anneaucourt. Pod správou tohoto rodu byla tvrz v průběhu 18. století přestavěna na barokní zámek. Další velkou kapitolu v historii zámku napsali Celestové. Na základě kupní smlouvy přešel zámek i s přilehlým hospodářstvím v roce 1785 z rukou rodu Saint Genois na Celesty z Celestinu. Baron Karel Celesta s manželkou Gabrielou pokračovali v budování panství. Formovali zdejší společenský život, podporovali zavádění nových poznatků do hospodaření, v postavení mecenášů financovali rozvoj vzdělanosti. Zůstali však bezdětní, a tak když paní Gabriela zemřela, ropický majetek odkázala svým příbuzným Spensům z Bodenu. Spens-Bodenové, kteří Ropici získali v roce 1816, byli de facto i posledními zdejšími aristokraty. Přinesli na panství řadu změn, v polovině 19. století zde vytvořili obdivovaný a hojně navštěvovaný společenský salón.

Smrtí barona Emanuela Spen-Bodena (*18. 11. 1831 Ropice, †23. 2. 1926 Ropice) se historie tohoto nevšedního panského sídla pomalu uzavírá. Posledním šlechtickým majitelem panství se stává jeho adoptivní syn Hermann Küenburg.
Hrabě Hermann von Küenburg-Spens (*10. 5. 1868 Brantice, †30. 7. 1942 Ropice) byl v roce 1926 adoptován svým bezdětným strýcem (matčiným bratrem). Ke svému jménu tehdy připojil jméno baronů Spensů a na základě rodinné dohody zámek se statkem zdědil.
Po jeho smrti v roce 1942 (i on zemřel bezdětný) přešel majetek do správy tehdejší německé říše. Na konci války, v roce 1945 byl zámek včetně přilehlého statku jako německý majetek konfiskován, inventář vyvezen (jen malá část původního vybavení se dostala do sbírek Muzea Těšínska) a zámecký komplex sloužil státnímu statku; byla zde zřízena správa statku a byty zaměstnanců.

Hospodaření státního statku i změna vlastníka po roce 1989 však zámek osudově poznamenala. Celý komplex byl i s přilehlými pozemky v rámci restitucí vydán Pozemkovým fondem ČR jako náhrada novým majitelkám s ujištěním, že existuje zájemce, kterému mohou zámek prodat. Následné střídání vlastníků a jejich nezájem o údržbu objektu i celého areálu vedou k jeho neodvratné zkáze.

V ropickém zámeckém parku se dodnes zachoval pomníček nad psím hrobem. Jedná se o jednoduchý komolý jehlan vysoký 75 cm, na kterém je vytesáno jméno FINGAL. Říká se, že šlo o většího loveckého psa. Náhrobek byl už nesčetněkrát povalen, zatím se však vždy našel někdo, kdo trávou zarostlý pomníček znovu postavil.

V rámci výstavy Zámek v Ropici se uskuteční také stejnojmenná přednáška PhDr. Jiřiny Pavlíkové, autorky výstavy, ve čtvrtek 28. ledna v 16 hodin.